Co je po smrti?

18. února 2016 v 18:39 | Kočiček Sarah |  Spisovatelka Sar
Nezemřela jsem nijak zvlášť zajímavě. Nikdo mě brutálně nezavraždil, ani jsem nezemřela při teroristickém útoku. Možná si říkáte, že zbývá už jen jediná možnost, což je sebevražda, ale ani tak to není. Sebevraždu bych nikdy nespáchala, vedla jsem šťastný život. Milující rodinu, domov, dostatek peněz a spoustu úžasných přátel. Tolik štěstí najednou...
Až jednou jsem musela mít smůlu. Zemřela jsem kvůli něčemu, s čím se setkávám každý den. Silnice, přechody, semafory, auta... Už od dětství nám vtloukají do hlavy, jak máme na přechodu pro chodce dávat pozor, rozhlížet se a chodit jen na zelenou. A buďme upřímní, kdo z nás to pořád dodržuje?
Já ne. A to byla velká chyba. Jsou různé druhy chyb. Ty malé, kvůli kterým vám může zvadnout květina, nebo můžete dostat špatnou známku z testu. Ty, které sice zamrzí, ale velkou škodu nenapáchají. Pak jsou ale horší chyby, ty větší, které můžou zkazit život vám nebo někomu jinému. Ty, které nenávratně změní vaši budoucnost. Kupříkladu když pokazíte maturitu.
Já ale udělala tu nejhorší chybu, která spadá do kategorie chyb, které váš život rovnou ukončí. Už nemůžete nic změnit.
Ten den jsem byla zrovna na cestě do školy. Příliš nadšená jsem z toho nebyla, nejsem až taková pilná studentka. Zrovna jsem se dívala do země a přemítala nad tím, jakou známku dostanu ze včerejšího testu z matematiky. Moc se mi nepovedl. Tedy, vůbec se mi nepovedl.
Nemusela jsem se dívat na cestu, do školy chodím už tolik let, že bych tam trefila i se zavázanýma očima, vážně. Na přechodu jsem uslyšela někoho křičet mé jméno a proto jsem zvědavě zvedla hlavu, abych zjistila, kdo to na mě volá. A v ten moment jsem to spatřila. Obří popelářský vůz řítící se na mne, obličej vyděšeného řidiče, který z plných sil troubil, abych uhnula. Ale pozdě. Ještě pár posledních sekund života a poté... tma.
 

Žížalka Felix z Texasu

15. října 2015 v 20:21 | Kočiček Sarah |  Deník
Éh-u-u-u-u-u-u-j! :3
Dnešek je jedním z nejšílenějších dnů v mém životě.. Ne, že by všechny čtvrtky (a ostatní dny v týdnu) nebyly šílený, ale tenhle obzvlášť :DD Ihned vám objasním proč.

Někdy v září (řekněme cca 3-4 týdny zpátky? Idk :D) jsme s kamarádkou ušetřily život jednomu gumovému delfínkovi. Kamarádka si ho totiž strčila do flašky s pitím a když ho vylejvala, tak jsem řekla ,,Jé, lulá" (ano, jsem retard i v reálném životě :DDDD) a proto jsme ho pojmenovaly Lulu.
http://photo3.ask.fm/364/132/921/-19996984-1tdpgp6-fo60fjdb0m983mf/preview/avatar.jpg
*byly a vylily je v textu naschvál, jsme totiž obě ženského pohlaví :D (novinka)
*kámoška je zrzka, proto rezavá žena
*na obrázku je Lulu xD
*,,marmeláda na džemu" vymyslela kámoška, ne já, proto to nedává smysl :D